The Greatest

Vydání 2024
Počet stran 352
Formát A5
Anglický jazyk

Tímto fascinujícím tématem se v knize Největší zabývá plodný šachový autor Cyrus Lakdawala. Lakdawala se vyhýbá prezentismu s pečlivě stanovenými kritérii a zvažuje "čistě silové faktory", jako je dominance nad vrstevníky, dlouhověkost a turnajová vítězství, ale i další kategorie, například: Kdo nejvíce předběhl svou dobu? Kdo nejvíce rozvinul šachovou teorii?"

Všechny tyto faktory jsou podrobně rozebrány spolu s 80 plně komentovanými a poučnými partiemi ze všech epoch, které podporují autorovy argumenty. Fascinující čtení na fascinující téma.

Cyrus Lakdawala je mezinárodní mistr, bývalý mistr National Open a American Open a šestinásobný státní mistr. Šachy vyučuje již více než 40 let a trénuje špičkové americké juniory.

Úvod 

Téma, která rozpoutala deset tisíc hádek

Je vůbec možné seřadit velikost? To je jako tvrdit, že Johann Sebastian Bach byl „lepším“ skladatelem než John Lennon. Kdykoli se na mé facebookové stránce objeví debata o tom, kdo je největším šachistou všech dob, vždy se stanou dvě naprosto předvídatelné věci:

1. Příspěvek má mnohem více zhlédnutí a komentářů než kterýkoli jiný.

2. Žijeme v době věčně uražených a pobouřených. Vzplanou hádky, urážky, odstraňování přátel a blokování.

Každý má jiný seznam. Pokud tedy někdo napíše, že Anand se nedostal do jeho top 10 všech dob, nadšený fanoušek Ananda okamžitě odpoví:

„Doporučuji ti, abys zůstal na svých lécích! Anand je GOAT a rozdrtil by Carlsena i Kasparova 8:0 v zápase na 14 partií!“

Na to přijde reakce:

„Idiote! Kasparov porazil Ananda v zápase o titul mistra světa! Jak může být Anand výš?“

A hned další:

„Ty jsi idiot! Anand byl tehdy ještě dítě!“

A tak to pokračuje dál a dál.

Někteří se rozčilovali, že Kramnik není na mém seznamu top 10, i když porazil Kasparova. Jiní tvrdili, že můj seznam je lehce rasistický, protože obsahuje převážně bílé muže (zapomněli, že Capablanca ani Anand bílí nebyli), zatímco další mě obvinili ze sexismu, protože chybí Judit Polgárová. Ach jo.

Proto vás pokorně prosím, neposílejte mi nenávistné zprávy, pokud se můj seznam bude lišit od vašeho (což jistě bude).

Tři éry: Romantická, Klasická, Elektronická

Mladší generace má často pocit, že dějiny začaly v den jejich narození. O historii šachu se příliš nezajímají – a pokud starší generace nevštěpí lásku k ní, za pár let už nikdo nebude znát jména jako Paul Morphy či Wilhelm Steinitz. Tyto partie zapadnou prachem a propadnou zapomnění.

To nesmíme dopustit. Ale jak můžeme spravedlivě porovnat Morphyho s Carlsenem, nebo Blackburna s Nepomňaščim?
Nemůžeme. Časová vzdálenost je tak obrovská, že to už není jablka s hruškami, ale spíš jablka s McMuffinem.

Minulost se však vždy vtiskuje do přítomnosti. A podle mě existují tři éry šachu:

• Romantická éra – od Philidora po přibližně 1899

• Klasická éra – 1900 až konec 80. let, tedy před érou počítačů a databází

• Elektronická / počítačová éra – od roku 1990 po současnost