Šachárna

5 nejrychlejších matů

Jak lze co nejrychleji zvítězit? V tomto blogu si představíme 5 nejrychlejších matů, které by měl znát každý z nás.

Mat bláznů

Nejrychlejší mat, jaký existuje a nazývá se také mat bláznů, lze dát pouze na dva tahy. Pořadí tahů může být následující: 1.f3, e5 2. g4, Dh4 ++. Bílý musí zahrát dva nelogické a nesprávné tahy za sebou, čímž oslabí svého krále až tak, že černý prvním možným šachy dává mat.

Věřili byste tomu, že tento mat se odehrál v desítkách partií, a to i na vysoké úrovni? Většinou však šlo o formu protestu a ne o neznalost hráčů.

Šustr mat

Téměř každý začínající šachista tomuto matu podlehl. Mat na 4 tahy, nazývaný šustr mat však představuje logické vývojové tahy pro obě strany – a právě proto je populární. Pořadí tahů může být následující: 1.e4, e5 2. Sc4, Jc6 – klasické tahy v otevřeních. Šustr mat končí na políčku f7 a lze tohoto matu dosáhnout pomocí tahu Dh5 nebo Df3.

Pokud si bílý vybere Dh5, po kterém černý nezpozoruje hrozící mat a zahraje Jf6, 4. Dxf7 končí partii šuster matem.

Po Df3, pokud černý zahraje rozumný vývojový tah Sc5, partie také končí šustr matem na políčku f7.

Je důležité vždy vnímat soupeři hrozby, zejména pokud jde o aktivní tahy směřující k našemu králi. Tomuto matu lze předejít tak, že pokryjeme políčko f7. Po 3. Dh5 může černý předejít matu například tahem g6.

Po 4. Df3 lze zabránit matu například tahem Jf6.

Mat na 5 tahů v holandské obraně

V šachovém otevření, které se nazývá holandská obrana, se párkrát podařilo černému neuvědomit si slabost svého krále. Pořadí tahů je: 1. d4, f5 (holandská obrana) 2. Sg5, h6 3. Sh4, g5 (zatím logické tahy) 4. e4! gxh4? a 5. Dh5++.

Nezdá se vám tento mat už znám? Je totiž velmi podobný matu bláznů, kde bílý oslabil taháním f a g pěšců krále. V tomto případě se černý snažil získat střelce na h4, čímž však oslabil svého krále.

Dušený 6-tahový mat

V oblíbeném otevření s názvem Caro-Kann se při nepozornosti sem-tam „zadusí“ černý král. Pořadí tahů: 1. e4, c6 2. d4, d5 3. Jc3, dxe4 4. Jxe4, Jd7 5. De2, Jgf6 6. Jd6 ++

Bílý jezdec jako kdyby „udusil“ černého krále. Tento mat se objevuje na šachovnici překvapivě často i na vyšší úrovni.

Mat na 6 tahů s krásnou obětí dámy

Otevření s názvem Birdova hra sice není často hrané, ale černý dokáže po nepřesné hře bílého dát mat za 6 tahů a přitom úžasně obětovat dámu. Na Birdovu hru černý musí reagovat gambitem: 1. f4, e5 2. fxe5, d6 3. exd6, Sxd6 4. Jc3 – logický tah, který však dovoluje černému dvoutahově zvítězit. Dokážete najít nejhezčí pokračování za černého?

Vítězným tahem je 4... Dh4! a po jediném g3 má nyní černý na výběr, zda vezme na g3 dámou nebo střelcem. 5...Sxg3 a ještě krásnější 5...Dxg3 zakončují partu matem, který je také podobný matu bláznů.

Pro více zajímavostí o matech doporučujeme knížku Mat šachovému králi nebo naši novinku v podobě matů na 1 nebo 2 tahy.

Autorka: Stella Sáňková, ženská FIDE mistryně v šachu

Líbil se vám článek? Neváhejte jej sdílet s Vašimi přáteli.

Nejpopulárnější šachová otevření

Jaké jsou nejčastěji první tahy na šachovnici? V dnešním blogu prozkoumáme 5 nejoblíbenějších otevření, která nejvíce přispívají k rychlému vývoji a kontrole centra.

Italská hra

Jedním z nejstarších šachových otevření je italská hra, která byla populární hlavně v 19. století. Je také nazývána Giuco Piano a začíná tahy 1.e4, e5 2. Jf3, Jc6 3. Sc4.

V tomto otevření bílý co nejrychleji vyvíjí lehké figurky a se střelcem na c4 potencionálně útočí na pěšce na f7. Toto otevření je hrané na všech úrovních a často vede k zábavným a agresivním pozicím.

Španělská hra

Nejpopulárnějším otevřením za obě strany je španělská hra, hrávaná od minulosti až dodnes. Španělská hra se nazývá také Ruy Lopez, pojmenovaná po šachistovi, který toto otevření analyzoval v 16. století.

Začíná podobně jako italská hra, až na ten rozdíl, že střelec se vyvíjí na b5, čímž vystavuje černého trvalému tlaku v centru a na pěšce e5.

Dámský gambit

Dámský gambit - seriál nebo skutečné otevření? Kromě toho, že tento seriál z roku 2020 se stal velmi oblíbeným po celém světě, také šachové otevření dámský gambit je módním trendem. Toto otevření je nejčastěji hrávané hráči, kteří dříve preferují uzavřené a poziční hry. První tah d4 je spojen s ideou dalšího c4, kde bílý bojuje o centrum obětí pěšce.

Tato oběť se však málokdy přijímá, nakolik je bílý schopen pěšce získat zpět. Černý má ovšem mnoho rozmanitých způsobů, jak o centrum bojovat.

Sicilská obrana

Jednoznačně nejpopulárnější odpovědí na bílého tahu e4 je černého tah c5 – sicilská obrana. Sicilské pozice vedou k dynamičnosti a asymetričnosti, mnohdy i k nebezpečnému boji, kde obě strany hrají tvrdě na výhru.

V sicilské obraně je obrovské množství variant, nejfrekventovanější odpovědí bílého je však 2.Jf3.

Francouzská obrana

Černého častou odpovědí na 1.e4 je i tah e6 - francouzská obrana, která je namířena na aktivitu na dámském křídle a na protihru v centru. Cílem je, po 2.d4, prosadit d5 a přimět bílého pěšce na e4 k vyjádření - pokud půjde na 2. e5, černý bojuje o centrum tahem 2...c5.

Kromě těchto otevření existuje široká škála dalších, které jsou oblíbené mezi nejlepšími hráči. Každému z nás však sedí jiný druh pozic a někdy je třeba vyzkoušet několik z nich, abyste našli to pravé pro vás. Při výběru otevření je důležité brát v úvahu základní principy, o kterých si můžete přečíst v blogu „základní principy v zahájení“.

Pro více zajímavostí o prvních tazích na šachovnici doporučujeme knížky o zahájeních, kde naleznete hlubší analýzy a vysvětlení.

Autorka: Stella Sáňková, ženská FIDE mistryně v šachu

Líbil se vám článek? Neváhejte jej sdílet s Vašimi přáteli.

Základní principy v koncovkách

Po výměně figur ve střední hře nabírá pozice zcela jiný charakter, kde platí poněkud jiná pravidla a principy. V dnešním blogu si představíme 6 principů, které vám pomohou zlepšit porozumění v koncovkách.

Král jako útočná aktivní figurka

V koncovkách bývá figur mnohem méně než ve střední hře, a proto král vystupuje jako útočná figurka. Krále se snažíme v koncovce aktivně zapojovat do hry, útočit na slabiny soupeře či spolupracovat s ostatními figurkami na šachovnici.

Podívejme se na tuto střelcovou koncovku. Černý má pěšce víc, ale král na g8 je daleko od boje. Bílý využitím svého krále a útokem na slabinu b5 partu vyhraje bezproblémově.

Pokud by však byl černý král zapojen do hry o něco dříve, stíhal by slabinu na b5 pokrýt a parta by skončila remízou.

Snažte se odstřihnout soupeřova krále

Další dobrou radou je snažit se soupeřova krále zadržet daleko od centra nebo omezit jeho pohyb na několik tahů. Prohlédněte si příklad pro jasnější pochopení.

V této pozici by chtěl také černý dodržet základní principy v koncovkách - zapojit krále do boje. Avšak na tahu je bílý a má jedinou možnost, jak černému tento plán překazit. Jaký je nejlepší tah za bílého?

Jediný tah, který pozici vyhrává je Sh6! Černý král je zablokován na velmi dlouhou dobu. zatímco bílý může vylepšovat svého krále a útočit na slabiny černého.

Útočte na soupeřovy slabiny

Tak jako jsme měli v předchozích příkladech, kromě zapojení krále do hry je třeba identifikovat slabá místa v soupeřově táboře a snažit se je co nejrychleji napadat. Je důležité útočit na slabiny všemi figurkami, které v koncovce zůstaly, aby soupeř nemohl útočit na naše.

Při materiální výhodě vyměňujte figurky

Jakmile se nám podaří získat jakoukoli materiální převahu, nejsnazší a nejrychlejší cestou je výměna co nejvíce figur a rychlý přechod do koncovky. Čím méně figur na šachovnici, tím jednodušší pozice pro uplatnění materiální výhody.

Snažte se vytvořit volné pěšce

V mnoha koncovkách je silným plánem snaha o vytvoření volného pěšce, který bude nutit soupeře soustředit svou pozornost tam, kde chceme my nebo úplně rozhodně partu. Podívejme se na jednoduchý příklad.

Bílý má převahu pěšáků na dámském křídle, zatímco černý na královském. Bílého výhoda spočívá v tom, že má možnost si rychle vytvořit volného pěšce, který zaměstná černého krále natolik, že bílý král stihne vysbírat ostatní pěšce.

Pozice by po pár tazích mohla vypadat takto. Černý král se musel postarat o volného pěšce a bílý má díky tomu jednoduchý plán, kterým vysbírá černé pěšce na královském křídle a partu jednoduše vyhraje.

Počítejte konkrétní varianty

V koncovkách se málokdy dá spoléhat na intuici, protože vyžadují přesné a dlouhé počítání. Je nezbytné být konkrétní a netáhnout dokud si nejsme jisti celým přepočtem. Pokud chceme dosáhnout, aby byl náš přepočet co nejpřesnější, je třeba studovat i teoretické koncovky, díky nimž jednoduše rozpoznáme plány či teoretické remízy.

Jelikož se koncovkám dá málokdy vyhnout, je velmi podstatné do tréninkového plánu zařadit i učení se základních koncovek. Doporučujeme knížky o koncovkách, které vám jistě zlepší šachové poznání.

Autorka: Stella Sáňková, ženská FIDE mistryně v šachu

Líbil se vám článek? Neváhejte jej sdílet s Vašimi přáteli.

Základní principy ve střední hře

Dodržování principů v otevřeních je nezbytné pro úspěch v šachové partii, ale stejně důležité je i dodržování pravidel ve střední hře. V tomto blogu vám přiblížíme 6 principů, pomocí kterých vylepšíte svoji střední hru.

Kontrolujte centrum

Ať už je to otevření, střední hra nebo koncovka, centrum je a bude vždy klíčové pro úspěch. Většinou ten, kdo kontroluje centrum, má převahu na celé šachovnici.

Vývinem všech figurek spojte věže

Již v otevření je důležité snažit se směrem do centra vyvíjet figurky. Ideální je rychle udělat rošádu, vyvinout všechny figurky a tím spojit věže. Lehké figurky (jezdce a střelce) chceme vyvíjet aktivně směrem do centra a těžkým figurkám – věžím se snažíme otevírat sloupce.

Hledejte aktivní políčka pro své figurky

Všechny figurky touží po aktivních políčkách, na kterých mohou co nejvíce pomoci ostatním figurkám. Vždy když nevíme, co táhnout, snažíme se vylepšit figurky, která hraje nejhůře.

Neoslabujte krále

To, že je rošáda velmi důležitá v otevření jsme se již naučili v předchozím blogu. Ve střední hře je však třeba dávat pozor na to, abychom si zbytečně neoslabili krále tím, že budeme táhnout pěšáky před ním. Pokud krále nemohou chránit figurky, měli by jej chránit pěšáci.



Pěšci perfektně chrání bílého krále a jakmile jimi začneme hýbat, bude pro černého jednodušší na nás zaútočit.

Vyměňujte figurky jen když to vyhovuje vám, ne soupeři

Ne každá výměna je dobrá, a proto bychom se vždy před výměnou pěšce nebo figury měli ujistit, že výměna vyhovuje nám, a ne soupeři. To, jestli se vyplatí vyměnit nebo ne určuje i druh pozice – proto je vhodné studovat mnoho partií silných hráčů, kde se lze naučit, kdy a jak vyměňovat figurky. Dejme si jednoduchý příklad.



Bílého skvělý jezdec na f5, který kontroluje několik políček v táboře černého, určitě nechce být vyměněn za špatného a neaktivního střelce na e7. Tato výměna by velmi potěšila černého, a proto si bílý raději otravného jezdce na šachovnici nechá.

Pozor na slabiny

Pod slovem slabina rozumíme většinou slabého pěšce, který nemůže být druhým pěšcem. Někdy je slabinou i zatáraná figurka, kterou je těžko chránit. Takovým slabinám se snažíme vyhnout a naopak, snažíme se je vytvořit soupeři.



V této ukázce si bílý vytvořil příliš mnoho slabin, které nyní nebude stíhat bránit. Přesně tomuto je třeba se ve středně hře vyhnout, abychom soupeři neusnadnili koncovku.

Pro více zajímavostí o střední hře podívejte šachové knížky.

Autorka: Stella Sáňková, ženská FIDE mistryně v šachu

Líbil se vám článek? Neváhejte jej sdílet s Vašimi přáteli.

O tom, proč jsou šachové hodiny důležité, nebo dokonce o tom, co to znamená, když šachista "spadne".

Představte si dva šachisty, kteří si po ranní kávě podají ruce, udělají první tah a dohrají partii... těsně před půlnocí! Tak nějak mohl vypadat zápas mezi Howardem Stauntonem a Pierrem St. Amantem. Psal se rok 1843.

Od poloviny 19. století začaly snahy o zkrácení šachových zápasů. První šachové hodiny byly něco jako přesýpací hodiny, přičemž hráč, který překročil čas, neprohrál, ale - musel zaplatit pokutu!

Později, od 80. let 19. století, se začaly používat mechanické hodiny, které byly předchůdci dodnes známých analogových hodin.

Šachové hodiny se na začátku partie nastaví tak, že po jejím zahájení začne jednomu z hráčů odpočítávat čas. Když bílý provede svůj první tah, stiskne tlačítko na své straně hodin, jeho čas se zastaví a naopak začne odpočítávat čas jeho soupeři.

Bílý provede tah, stiskne tlačítko a znovu spustí soupeřův čas. A tak to jde až do konce hry. Zavedením časového limitu pro oba hráče se dosáhlo jednak toho, že šachová partie netrvá neúměrně dlouho (např. 14 hodin, jako ve výše uvedené partii z roku 1843), jednak se zavedl nový způsob ukončení partie - překročením času.

Pokud šachista řekne, že "padl" nebo prohrál "na čas", znamená to pouze to, že prohrál, protože překročil časový limit.

Dříve narození šachisté si jistě vzpomenou na analogové hodiny Jantar, ikonické bílé hodiny s černými "knoflíky", které měly nad oběma ciferníky malý červený praporek.

Ten se ke konci časového limitu neúprosně zvedal a zvedal a zvedal... až ji minutová ručička donutila k volnému pádu, krátce se zachvěla a zastavila se. A pak se ozval z větší části tradiční výkřik soupeře: "Padla!". A to pro vás znamenalo nešťastný konec hry - prohru na čas.

První digitální šachové hodiny spatřily světlo světa v roce 1970, kdy je vynalezl student Cornellovy univerzity. A to změnilo šachovou hru.

Šachové hodiny si můžete prohlédnout i v Šachovém zboží E4E5, digitální nebo analogové.

Niki Vrbová, mistryně FIDE šachu žen

Líbil se vám článek? Neváhejte ho sdílet se svými přáteli.

3 tipy na vánoční dárek

Nevíte, co darovat svým blízkým pod stromeček? Máme pro vás 3 skvělé tipy na dárek nejen pro šachového nadšence, ale pro každého, kdo má rád zábavu.

1. Dřevěné šachy

Pokud hledáte něco stylového a elegantního, určitě doporučujeme dřevěné šachy, které jsou výborným dárkem pro každého, kdo zbožňuje tuto hru. Šachová souprava je vhodná do práce, do školy, na dovolené, ale i na domácí hraní. Oblíbenou dřevěnou šachovnicí je například šachovnice Zvonky z javorového dřeva.

Užijte si krásu šachu kdekoli a kdykoli s našimi dřevěnými soupravami.

2. Šachové knížky

Pokud chcete, aby se vaši blízcí neustále vzdělávali a zlepšovali, skvělým dárkem je šachová knížka. Nabízíme rozmanitý výběr šachových knížek pro začátečníky, ale i velmistry. Jedním z našich tipů je série taktických diagramů „Zahrej jako velmistři“, která je dobrým pomocníkem pro všechny, kteří si během pracovního nebo školního dne chtějí zpříjemnit čas a zároveň trochu potrénovat taktiku.

3. Šachové oblečení, šachové hrníčky či doplňky

Skvělý dárek pod stromeček si můžete vybrat i z našeho šachového MERCHu. Najdete zde různá kreativní a stylová trička, kšiltovky, hrníčky, klíčenky či šperky. Obdarujte své blízkým unikátním dárkem, který vykouzlí úsměv.

Autorka: Stella Sáňková, ženská FIDE mistryně v šachu

Líbil se vám článek? Neváhejte jej sdílet s Vašimi přáteli.

Základní principy v otevřeních

Otevření jsou velmi důležitou etapou v každé šachové partii. Představujeme vám 6 zlatých pravidel v otevření, která vám pomohou získat náskok ve střední hře.

Hrajte centrálními pěšci

V každém otevření bychom neměli zapomínat na centrum, na políčka d4, e4, d5 a e5. Ten, kdo bude spíše ovládat prostor ve středu šachovnice, bude mít více prostoru pro manévrování ve střední hře.

Vyvíjejte figurky směrem do centra

Nejen pěšáci (kteří nejsou považováni za figurky) by měli obsazovat centrální pole, ale také figurky. Všechny figurky by se měly snažit směřovat do centra a ne na kraj šachovnice, kde je jejich skutečná hodnota nižší.

Bílý kůň na f3 směřuje do centra a navíc ovládá více políček než černý kůň na a6, který nemá pod kontrolou ani jedno políčko z hlavního centra. Bílého kůň se později v partii ukáže jako silnější.

Netahejte stejnou figurkou vícekrát

Jakmile v otevření už potáhneme jednou figurkou, určitě bychom jí neměli táhnout znovu, pokud to není potřebné pro účely výměny nebo napadení. Je mnohem důležitější snažit se do hry zapojit i ostatní figurky, aby všechny mohly spolupracovat ve střední hře.

Figurky > pěšáci

Figurky mají větší hodnotu než pěšáci, proto je vždy lepší vyvinout figurku nebo ji vylepšit. Jakmile jednou pohneme pěšcem, už ho zpátky nikdy nevrátíme. Proto je třeba každý tah pěšcům pořádně zvážit.

Krále je třeba schovat do bezpečí

Rošáda je jeden z nejhlavnějších tahů, které nesmí chybět v otevření. Krále je třeba stáhnout z centra šachovnice do jednoho z rohů, aby mu nehrozilo později žádné nebezpečí. Další výhodou rošády je, že se spící věž dostane do hry a může se zdvojit s druhou.

Nechoďte s dámou na výlety

Dáma by měla v otevření ve většině případů zůstat na svém místě a zapojit se do hry až ve střední hře. Přednost by tedy měl mít vývin lehkých figurek (střelec a kůň), boj o centrum a schování krále do bezpečí.

Dodržíte-li tyto základní principy v otevřeních a umístíte pěšáky a figurky na správná místa, získáte do střední hry mnoho benefitů. Pokud vás soupeř v otevření překvapí a nebudete vědět jak reagovat, určitě si vzpomeňte na tato pravidla, která platí pro každé otevření.

Pro více zajímavostí se podívejte na šachové knížky, a pokud vás zajímají konkrétní šachová otevření, dočtete se o nich v knížce rozebírající polootevřené nebo zavřené hry.

Autorka: Stella Sáňková, ženská FIDE mistryně v šachu

Líbil se vám článek? Neváhejte jej sdílet s Vašimi přáteli.

Jak dát šach-mat dvěma věžemi

Matování dvěma věžemi je jednoduché a dokonce rychlejší než matování dámou. Ukažme si, jak využít dvě věže k rychlému matování soupeřova krále.

Způsob matování

Při matování dvěma věžemi se snažíme postupně odříznout soupeřovu králi řadu nebo sloupec. V tomto případě však krále nevyužíváme a může zůstat celou dobu na stejném políčku. Podívejte se na příklad, kde jsou naše figurky v základní pozici a soupeřův král ve středu šachovnice.

Jdeme tedy tlačit soupeřova krále na kraj a postupně mu brát prostor k pohybu. Pro jednoznačnější ukázku začněme tahem Va4.

Věž jedním tahem odřízla černému králi polovinu šachovnice. Po černého tahu Kd5 použijeme druhou věž, abychom černého krále tlačili na osmou řadu.

Tahem Vh5 se obdélník zmenšil, což znamená, že má černý méně políček na výběr a je tlačen ke kraji šachovnice. Jak byste pokračovali po tahu Kc6?

Pokud jste mysleli na tah Va6, mysleli jste správně. Pomocí šachu nutíme krále ustoupit na sedmou řadu, čímž se blížíme k finální destinaci.

Po tahu Kb7 je třeba být opatrný, protože černý napadl naši věž. Toto je jediný moment, kde nemůžeme pokračovat v našem plánu a věží musíme ustoupit. Důležité je, abychom věží ustoupili co nejdál od černého krále, aby nám ji znovu nenapadl. Nejrozumnější tah je tedy Vg6.

Věží tedy ustupujeme a po Kc7 pokračujeme v našem plánu.

Tímto šachem černého krále zatlačíme na osmou řadu. Jelikož už neexistuje devátá rada, černý král se musí smířit s tím, že dalším tahem dostane mat. Je jedno, kam se černý král uhne - matu na g8 už nelze předejít.

Šach mat. Všimněme si, že bílý král při matování nebyl vůbec potřebný. Dvě věže jsou dostatečně silné na to, aby matovaly samy.

Toto matování je podobné matování dámy s věží. Jediný rozdíl je, že nastane moment, kdy soupeř jednu z našich věží napadne (protože věže pracují tak, že se navzájem nekryjí). Pouze tehdy přerušíme odřezávání prostoru soupeřovu králi a uhneme věží. Po uhnutí pokračujeme v odřezávání, dokud soupeřova krále nedotlačíme na kraj šachovnice, kde následně dáme mat.

Pro procvičení vám přinášíme 3 pozice, kterými si procvičíte matování dvěma věžemi.

Jak černý na tahu nejrychleji vyhraje?

Jak nejlépe využít věže, aby co nejrychleji daly mat?

Jaký postup zvolit, když se černé věže takto kryjí?

Více takových zajímavostí se dočtete například v šachových knížkách nebo doporučujeme podívat i šachové počítače, se kterými se dají maty trénovat.

Autorka: Stella Sáňková, ženská FIDE mistryně v šachu

Líbil se vám článek? Neváhejte jej sdílet s Vašimi přáteli.

Mezi šachové základy, které bychom se měli naučit mezi prvními, patří mat dámou. Je to nejčastější matování, které se nám v partiích vyskytuje. Pojďme spolu zjistit, jak na to.

Maty dámou

Při matování dámou se snažíme dostat soupeřova krále do jednoho z rohů šachovnice nebo na kraj, kde si později za pomoci našeho krále připravíme mat.

Mat v rohu šachovnice vypadá takto - náš král kryje dámu, která dává černému králi mat.

Mat na kraji šachovnice můžeme dát králi na první nebo osmé řadě, stejně jako na a-sloupci nebo h-sloupci.

V tomto případě je bílá dáma opět kryta králem a dává mat.

U tohoto matu je dáma samostatná - dává mat bez krytí bílým králem. Bílý král však omezuje úniková políčka černého krále.

Jak takovou matovou past dosáhneme?

Je důležité myslet na tyto 3 kroky:

1. Naší dámou tlačit soupeřova krále do rohu šachovnice.
2. Využitím naší dámy udržet soupeřova krále v rohu.
3. Našim králům se přiblížit k soupeřovu králi a dát mat.

Krok 1

Nejprve chceme soupeřovu králi postupně odřezávat políčka, aby měl co nejmenší možnosti pohybu.

Představme si, že soupeřův král se právě nachází v centru šachovnice, tedy musíme více tahy tlačit tohoto krále do rohu.

Dámou postupně tlačíme krále na kraj tak, že mu odřízneme každým tahem více a více políček. Náš král zatím zůstává na místě, protože jeho využití nastane až v kroku 3. Začneme tedy tím, že naši dámu přiblížíme k soupeřovu králi, a zároveň mu omezíme pohyb. Pro snadné pochopení začneme tahem dámou na g4.

Černý král je nyní uvězněn v menším obdélníku, protože mu bílá dáma jedním tahem odsekla půlku šachovnice. Po tahu černého krále na d5 dáma znovu pokračuje v odřezávání políček, čímž zmenšuje obdélník, a zároveň i možnosti pohybu černého krále.

Černému králi postupně dochází kyslík, má méně a méně políček, na které může jít. Po tahu černého krále na c6 pokračujeme znovu tímto způsobem.

Zkusíte uhodnout, kam potáhneme dámou, abychom černému králi opět zmenšili možnosti pohybu?

Dáma na e5 (nebo i d4). Černý král má ještě méně kyslíku. A teď čas na tajemství – naši dámu v podstatě využíváme jako jezdce. Vždy dámou odřízneme soupeřovu králi políčka tak, jako bychom jezdcům dávali šachy, tedy do písmenka L. No nejsou ty šachy úžasné?

Pokračujeme, dokud černého krále nedotlačíme do rohu.

Krok 1 docílený - král je zatlačen do rohu a zůstává mu jen jedno políčko na pohyb. Ale pozor na pat, tedy aby nenastala situace, že soupeřův král nemá žádné políčko, kam se může pohnout.

Kroky 2 a 3

V druhém kroku je důležité nehýbat dámou, protože již splnila svoji funkci. A protože dáma sama o sobě nedokáže dát mat, přichází zapojení krále – krok 3.

Králem postupně přejdeme k naší dámě, abychom vytvořili matovou síť.

Matovou síť vytvoříme tak, že podpoříme naši dámu, aby mohla dát mat na políčku b7 nebo b8. K tomu však potřebujeme našeho krále dostat na jedno z vyznačených políček.

Jelikož políčko c6 je nejblíž a my chceme vyhrát co nejrychleji, našim králem přijedeme na c6 a dáme mat na b7.

A přichází mat, který jsme mohli vidět na úplně prvním obrázku – mat v rohu.

Většinou je nejjednodušší dotlačit soupeřova krále do rohu, aby měl stále jen jedno políčko na pohyb. Mat na kraji šachovnice většinou vychází z pozice, která nám vznikne. Ukažme si příklad.

Vznikne-li nám v partii taková pozice, není nutné tlačit černého krále do rohu. Můžeme využít jiný druh matu dámou - mat na kraji šachovnice. Nyní máme 2 možnosti.

Můžeme dát mat na g5 s tím, že král kryje naši dámu, tak jak jsme se naučili na druhém obrázku.

Nebo si můžeme vybrat mat na h8. Dáma dává mat a náš král jí pomáhá odříznout políčka, kam by mohl ustoupit černý král - tak jak jsme viděli na třetím obrázku.

Vyberte si šachovnici, zkuste si různé pozice a různé druhy matů dámou. Nejlépe se naučíte, když si to sami vyzkoušíte. :)

Na závěr jsme si pro vás připravili malý testík se dvěma pozicemi, kde si můžete ověřit, zda jste správně pochopili vytváření matové pasti.

Test 1: Jak dá černý co nejrychleji mat?

Test 2: Kam se přiblížíme černým králem, abychom co nejrychleji zvítězili?

Více takových zajímavostí se dočtete například v šachových knížkách anebo doporučujeme podívat se i na šachové počítače, se kterými lze maty trénovat.

Autorka: Stella Sáňková, ženská FIDE mistryně v šachu

Líbil se Vám článek? Neeváhejte jej sdílet s Vašimi přáteli.

Kromě klasických a obyčejných tahů v šachu existují i magické momenty – netradiční a zajímavé tahy. Pojďme se na ně spolu podívat a vysvětlit si příběh za každým z nich.

Tah pěšcem o 2

Za normálních okolností táhneme pěšcem dopředu o jedno políčko, až na jedinou výjimku – když je pěšec v základním postavení na druhé (ze strany bílého) nebo sedmé (ze strany černého) řadě. Pouze tehdy lze pěšce posunout o 2 políčka, pak už s ním táhneme jen o jedno.

Rošáda

Dalším neobvyklým tahem je rošáda. Jsme zvyklí, že se král hýbe o jedno políčko do všech stran, ale v tomto případě se pohne o dvě na královském nebo na dámském křídle.

V tomto příkladu z otevření sicilské obrany došlo k momentu, kde bílý nejraději dělá rošádu na dámském křídle (dlouhou rošádu) a černý na královském (krátkou rošádu).

Král se tedy výjimečně v tomto případě pohnul o dvě políčka, a zároveň se vyměnil s věží. Podmínkou však je, že rošáda musí být pro krále i věž úplně první tah v partii a takovou magii lze zahrát jen jednou.

K čemu je vlastně dobrá rošáda? Je to jednoduché – chráníme naši nejdůležitější figurku a ustupujeme jí z hlavního děje v centru šachovnice. Tím je pro soupeře těžší na nás zaútočit a jako bonus zapojujeme do hry věž, která smutně čeká v rohu od začátku partie.

Proměna pěšce

Co se stane s pěšcem, který procestuje celou šachovnici a skončí na poslední řadě? Byla by škoda, kdyby tam zůstal jen stát nebo by byl donucen jen tak odejít. Proto pěšec, který se úspěšně dostane na poslední řadu - pro bílého osmou, pro černého první, se promění v jakoukoli figurku (kromě krále, ten je vždy jen jeden:) )

Pěšci jsou připraveni postoupit na poslední řadu a zázračně se proměnit v silnější figurku. Na jakou to bude?

Je to vždy jen na nás, můžeme si postavit jakoukoli figurku, která se nám právě hodí do party. Nejčastěji je stavěná dáma, protože je nejsilnější figurkou na šachovnici.

En passant nebo „braní mimochodem“

Tento speciální tah je snad nejzajímavější. Slovo „en passant“ pochází z francouzštiny, což můžeme přeložit jako „braní mimochodem“. Braní mimochodem funguje jen u pěšců, kteří již provedli jiný speciální tah – pohyb o 2 políčka z druhé nebo sedmé řady. Ukažme si to na příkladu:

V této koncovce se bílý rozhodne potáhnout svým pěšcům z e2 na e4, o 2 políčka.

Jedině teď má černý možnost vzít tohoto pěšce – zahrát fxe3.

Je to takový zázrak, jako by se ten pěšec z e2 neposunul o dvě políčka, ale jen o jedno - na e3. Také by černý pěšec vyhodil tohoto pěšce a pozice by vypadala úplně stejně, jako na obrázku výše.

Aby tento fascinující tah byl možný, musí se soupeřův pěšec pohnout o dvě políčka najednou ze startovací řady, náš pěšec se musí nacházet na páté (pokud jsme bílí) nebo na čtvrté (pokud jsme černí) řadě. En passant musí být potažen hned, jak náš soupeř potáhne pěšcům o dvě políčka, protože na další tah už pozbývá platnosti.

Více takových zajímavostí se dočtete například v šachových knížkách nebo doporučujeme podívat se i na šachy vhodné pro děti.

Autorka: Stella Sáňková, ženská FIDE mistryně v šachu

Líbil se vám článek? Neváhejte jej sdílet s Vašimi přáteli.