Aron Nimzowitsch Šachová praxe

Vydání z roku 2007
Počet stran 215
Formát A5
Anglický jazyk

Vynikající sbírka nejlepších her Arona Nimzowitsche s komentářem samotného velikána, ale ještě více. Nimzowitsch a jeho hypermoderní myšlenky měly obrovský vliv na moderní šachové myšlení. Nimzowitsch své názory poprvé vyložil v knize Můj systém. V navazující knize Chess Praxis ukázal a vysvětlil, jak jeho koncepce fungují v jeho vlastních partiích.

Aron Nimzowitsch byl jedním z největších šachistů 20. a 30. let 20. století, který se řadil hned za slavné mistry světa Alechina a Capablancu. Jeho pověst jako autora je ještě vyšší.

Předmluva

Moderní mistr není tajnůstkář. Stejně jako v jakémkoli jiném uměleckém oboru je poziční hra založena na technice, a techniku se lze naučit – o tom je tato kniha a k tomu slouží. Kniha má za cíl učit poziční hru: podrobně a s láskou vysvětlím strategie, které jsem naznačil ve své první práci, a ty budou demonstrovány partií. Kniha je přitom zcela nezávislá na „My System“, protože se nepředpokládá, že čtenář zná principy uvedeného systému. Kdykoli je to nutné, principy jsou stručně vysvětleny. Na slova jako „profylaxe“ nebo „nadměrná ochrana“ si jen osvojíte jejich význam.

Kniha je rovněž cenná jako sbírka partií. Obsahuje mimo těch publikovaných v My System a The Blockade 109 mých nejlepších partií. Co se týče rozvržení: vyhnul jsem se sebepochvale. Dospěl jsem k závěru, že tato chyba z pseudo-klasického období, stále oblíbená, je stejně nevhodná jako kdysi oslavované varianty 3...c5 a podobně. Sebepochvala je vhodná jen tehdy, když je uznání nespravedlivě upřeno.

Tentokrát jsem připravil mnoho indexů. K detailnímu obsahu přibyl index partií a zahájení. Při členění materiálu nebylo možné vyjít mimo všeobjímající koncepty jako „centralizace“ či „zdržení“, proto jsem zařadil i index „guerrilla taktik použitých v partiích“. Není možné být vyčerpávající, ale kdo chce, může se do těchto „prvků“ (sloupec, volný pěšec apod.) ponořit hlouběji.

A nakonec: rád bych každou partii doplnil čtyřmi až pěti diagramy, aby bylo snazší procházet spletitými variantami. Dnes však platí – štíhlé je moderní, přehlednost je heslo. Doporučuji jednoduchou metodu: dvě šachovnice (nebo jedna a kapesní). Jednu držíte aktuální partii, druhou sledujete analýzu – je to snadné a nezmeškáte zajímavé varianty.

Myslím, že vše bylo řečeno a kniha je připravena pro veřejnost.

Srpen 1928
Autor